ZÁLETNÍCI.

František Kyselý

ZÁLETNÍCI.
Pohádkovou Popeluškou Moravěnka na pohled, ale má dva záletníky rozkošné jak jarní květ. Daleka těch obou hochů hříšná touha všeliká, od nich pouze pěkným věcem dívka šumná přivyká. Od jednoho, trpitele sklíčeného tíhou běd, učívá se písní tklivou okouzlovat širý svět. Od druhého, bohatýra, z jehož oka plane vzdor, navyká si v trudném boji hlavu stavět na odpor. A jsou věrni Moravěnce v neunavném laskání mužný Čech i zpěvný Slovák, opravdoví galáni. 79 Rovněž ona s dívčí něhou tulí věrně oba dva jako vonné rozmarýnky na vznětlivá ňadra svá. A kdy její nitro zvlní touha, stesk neb naděje, s tatranským si šohajenkem sladkobolně zapěje. A kdy v její práva sáhnou škůdců bujných výpravy, s jonákem si českým ona hlavu rázně postaví. 80