Pán kázal zástupům a svatým hněvem háral(J6f)
jenž v plápol čím dál mohutnější rost(J5m)
když drzou nevěru lstných farisejů káral(J6f)
svou obhajuje božskou důstojnost(J5m)
Lid řeč ta jímala Ten v povzneseném hlase(J6f)
ten v slovech důrazných si liboval(J5m)
ten s tichým úsměškem zlé farisejské chase(J6f)
kár zasloužených z toho srdce přál(J5m)
Ne tak máť Kristova Ta v lidu husté tlumě(J6f)
jak skromná fialinka schoulena(J5m)
slov Ježíšových proud v sluch pojímala umně(J6f)
a vážila co každé znamená(J5m)
Tak všecek um i sluch co nejvíc napínala(J6f)
a jako včela z vonných květů pel(J5m)
řeč mocně jímavou z úst Páně v pamět brala(J6f)
až božský učitel se odmlčel(J5m)
Tu ženy jejíž hruď Pán rajskou vláhou zrosil(J6f)
hlas jasný z davu rozlehl se v dál(J5m)
Ó blahoslavený je život jenž tě nosil(J6f)
i sladké prsy kterýchs požíval(J5m)
Tu chválu zaslechši a schýlivši níž hlavu(J6f)
máť Páně vroucnou prosbu šeptala(J5m)
Ach Ježíši můj dej ať ujde poctě davu(J6f)
tvá matka ctižádosti neznalá(J5m)
A vševědoucí Pán již nerušenou tiší(J6f)
hlas důrazný vznes k lidu v nadšení(J5m)
Ba blahoslavení již slovo Boží slyší(J6f)
a jimž ho ostříhat se nelení(J5m)
Tak zbavil uctění svou matku dokonalou(J6f)
než marné chvály davu zbavenou(J5m)
zas jako světici slov jeho věrně dbalou(J6f)
touž dobou nazval blahoslavenou(J5m)