STOPA.

František Soldan

Procit jsem ráno, hlédnul v les, připomněl milá jména – najednou zvětřil jsem: – Tudy dnes před chvílí proběhla žena. Taková mdloba mne chopila, při níž se protáhne tělo, kdy zívne hlava opilá, ač se jí zakousnout chtělo. Kdo to byl? Tvář a pohled – ach! Nic nevím. Cítím dech ženy. Cítím dech její jen ve stopách vášní až přesycený.

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

191. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA RUB SVÉ PODOBIZNY. (Otakar Auředníček)
  2. XII. BALLADA O MÉM TAM-TAM. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VIDÍM JI, VIDÍM CELIČKOU... (Zikmund Winter)
  4. XVIII Cel žalářních tíseň nám seděla v šíji, a tak jsme jeli, (Stanislav Kostka Neumann)
  5. FRAGMENT ROMÁNOVÝ (Viktor Dyk)
  6. To je teď celá moudrost moje (František Gellner)
  7. Zjevení (Josef Barák)
  8. Mrtev (Josef Barák)
  9. MANŽELÉ ADAM A EVA BLÍŽNÍ (Jan Neruda)
  10. Březnový sníh. (Xaver Menhard Litoměřický)