[PÍSEŇ.]PÍSEŇ.
Do tvých očí pohleděl jsem z blízka,
příliš tmavých, pro mé lásky třpyttřpyt,
na Tvé ruce, v době která tříská,
příliš bílé, než by mohly bít.
Na Tvé ňádro příliš jemně vzpnuté,
by mé srdce mohlo na něm bít,
na Tvé vlasy příliš nadechnuté,
než bych je směl rukou pohladit.
Tvoje slova poslouchal jsem skrytěskrytě,
příliš jemná, než bych moh v nich žít.
Viděl jsem, že’s příliš cizí – dítědítě,
než bych moh’ své touhy Tebou spít.
47
OBSAH
Jaro
Stopa
Jaro
Žili jsme
Žal
Vzpomínka
Stud
Vzpomínka
Zhnusení
Poslední radost
Vzpomínky
Vzpomínky
Ztracené chvíle
Faunova elegie
Večer
Víly
Vybídnutí
Padající květy
Touha
Splynutí duší
Přízrak
Květy vil
Předtucha
Neznámá
Omámení
Nové cesty
Vědomí
Po západu
Pozdě
Slzy
Utajené slzy
Marnost setkání
Cizinka
Píseň
E: tb; 2005
[48]