IMPROVISACE.

Hugo Kepka

Odkudsi brzo přijdou k nám princi touhou choří, na loutny bílých světel nám budou tiše hrát... Jak silni jsou svá vesla nedají vřavě moří – jen našim skřítkům malým se budou posmívat. Co bylo nedostupno jich písně sladce vzruší, kde světla shasínala plamínkům dají plát, snům klíčit dají v květech a v hudbě blízkých duší – však našim skřítkům malým se budou posmívat. Ti princi z krásných zemí a z dálných říší přijdou, na loutny bílých světel nám budou tiše hrát – a v hloubce modrých nebes i nové hvězdy vyjdou, jen našim skřítkům malým se budou posmívat.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

318. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁLADA. (Karel Toman)
  2. BALLADA O SMYSLU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  4. ŽENÁM. (Josef Merhaut)
  5. CHOPINOVA ROMANCE. (Otakar Auředníček)
  6. Z MEDITACÍ. (František Rybář)
  7. Notturno. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Touha samoty. (Jiří Karásek)
  9. 6. Nad hladinou lesklou vodní (Karel Babánek)
  10. ADAGIO. (Antonín Klášterský)