NIPPON

Hermor Lilia

Když protinožci vaří krev, zde síla duchů klade století. Unavený dům se zřítí, tam z mlhy narodí se bourec. Nipponská dívka upustí květinu, zde hošík políbí zem; zemřevši zpívá u nás v ptáčeti za oknem fialovým, ranním, ztraceně za záclonkou rozespalou. Když bdíme v bledofialové noci, zvané den, spící duše Nipponu prolnou zemí, proudí ulicemi, neviděny bydlí, dveřmi buší jako průvan, nevědomě vegetují v nás. I projdem večer do kraje něžné hudby, tichounké jaro, bělosněžné plachty mírných člunků pomalounku řeží perleťový odraz javorů, v skvoucí oblasti šupin nové a nové vlnky tryskají, jako by pršelo v tekuté stříbro, v zinkové záři blahavého slunce-buddhy. Jsem černý chlapec u skály Zélandu, sedí u hlubokých vod, tupě loví černé, divné ryby, nechápe Tichého okeánu, ani šera jeho mnohopustých dálek.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

733. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Notturno o mrtvém kraji. (Julius Alois Koráb)
  2. PŮLNOČNÍ VIDĚNÍ. (Adolf Červinka)
  3. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  4. PÍSEŇ MÉHO SRDCE. (Adolf Brabec)
  5. HRANICKÁ PROPASŤ. (Jan Evangelista Nečas)
  6. In tenebris. (Xaver Dvořák)
  7. PŘI ZVUKU FUJARY. (Adolf Heyduk)
  8. VI. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Sonet dedikovaný slunci. (Josef Svatopluk Machar)
  10. MAJÁKY ZVALY V DÁLKY NA MOŘE... (Antonín Sova)