PROSTŘED.

Hermor Lilia

To ticho je zamyšleno nad nejtišším šumem mžení v korunách. Něco mlhy nassávše, mléčně ztuhly chudé barvy v kraji nyvě ztrnulém, který propouští černou postavu, s plihou hlavou smuteční zvolna jede bez kroků. Sem tedy zanesen! Celý osud k tomu mířil, abych od zdi mile zpustlé pod hrubým vlasem svislých keřů v chudé rozlohy se díval, na nerozhodném místě procházky. Tu strniště má churý přísvit, za mých dovršených roků. Prostřed prázdných roků mne, dutou slupku ticha, mlžinkami prosakuje mír zbytečného žití. – Šedé blesky soumraku mžitkově se sřinou, oslňují náhlým šerem; zvedne se hudba deště, divě tichá, pustě útulná. Kapky světla siného, slzí chromý deštník.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

579. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V melancholickém lese. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  3. ŠUMAVSKÝ MOTIV. (Antonín Klášterský)
  4. Krajina u Lichnice. (Jaroslav Vrchlický)
  5. LETNÍ NEDĚLE. (Emanuel z Čenkova)
  6. BOHATÁ NEDĚLE (Antonín Sova)
  7. U LOMU V LESE. (Alois Škampa)
  8. Črta z výletu. (Alois Škampa)
  9. Kout mezi lesy (Antonín Sova)
  10. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)