ŠUMAVSKÝ MOTIV.

Antonín Klášterský

Je venku žár, a země myslí na žně a na srp, na stoh, vrchol léta slávy, les, zdá se, dřímá. K mýtině jdou vážně svým volným, těžkým krokem tmavé krávy. Chlad lesa táhnou nozdrami, jež chvějí se nepoklidně, hlavy velké kloní, pak náhle stanou. Každém při kročeji jim s krku zvonek houpá se a zvoní. A napnou šíje, dívají se tiše a dlouho, vážně na vysoké lesy, pak v lese mizí, z něhož vlhko dýše, a jen ty zvonky stále zvučí kdesi... Já čekám v mechu, až mne píseň vzruší, a sním tu rozkoš s přírodou být vždycky, a s každým krokem nechat zníti v duši hlas písně tklivý, měkký, melodický.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

304. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Partie ze Stražiště. (Antonín Sova)
  2. V zátiší. (Emanuel z Čenkova)
  3. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  4. None (Karel Leger)
  5. Krajina u Lichnice. (Jaroslav Vrchlický)
  6. U DVORCE. (Antonín Klášterský)
  7. Agónie večera. (Antonín Sova)
  8. PROSTŘED. (Hermor Lilia)
  9. Zas do hloubky se táhnou lesní stezky (Hermor Lilia)
  10. U LOMU V LESE. (Alois Škampa)