Podzim.

Otto Gulon

„Kam zmizí úsměvy, až zšednou nebesa? Když slunce zapláče, kde tančí polibky? A za svítání těch, kdy léto umírá zda rosa bude smát se v květů kalichách?“ „Oh, bude dlouhý stesk se chvěti nad mořem a v lesích přestanou nám jásat kukačky.“ „Tu půjdeme, my všichni, kterým zpívá v srdcích podzim do parků plakat. A budeme tesknit nad plesáním léta, které jen zářilo, zářilo a toužit po opuštěných místech u smutných rybníků, kde by nás nenavštívily víly, ale sladké, hluboké a truchlé duše, jimž bychom mohli se vyzpovídati.“

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

69. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kukačka. (Jaroslav Vrchlický)
  2. SMÍCH. (Antonín Klášterský)
  3. Tiché štěstí. (Antonín Sova)
  4. KUKAČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PASAČKA. (Josef Václav Sládek)
  6. MÁJ! SLADKÝ MÁJ... (František Kvapil)
  7. VZPOMÍNKA. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  9. Žežhulice kuká v houští, (Adolf Heyduk)
  10. XI. (Josef Kubelka)