SMÍCH.

Antonín Klášterský

Ni skřivánek tak jasně neplesá, když probudiv se v poli na úsvitě, si na modravá vzletí nebesa, jak umíš plesat ty, mé zlaté dítě? Ni hrdlička kdes v lesích kvetoucích, než večer padne hvězdnatý a vlahý, tak bezstarostný, lehký nemá smích, jak umíš smát se ty, můj hochu drahý! Ó, sladký smích! Co všecko slyším v něm! Zpěv pěnice na květné ratolesti, šum potoků, zvěst, ráj že není snem, že na světě zde dosud chodí štěstí. A přec – mne pochyb svírá již jen noc, a všecky barvy šednou mi a šednou: ó, jako ty se zasmát ještě moc’, tak lehce, šťastně zasmát se jen jednou!

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

67. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naivní rozhovor. (Antonín Sova)
  2. PASAČKA. (Josef Václav Sládek)
  3. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  4. XIX. Zůstaň u mne přes noc, věru, (Adolf Heyduk)
  5. KUKAČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Podzim. (Otto Gulon)
  7. Tu malou, drobnou písničku. (Josef Václav Sládek)
  8. Ve květu. (František Serafínský Procházka)
  9. ***   Po zrosených květech k lesu pospíchám, (Lev Blatný)
  10. JARNÍ VIGNETKA. (Josef Svatopluk Machar)