ZÁZRAKY

Otakar Theer

Byť mladá, mrtvá byla. Lože kol stál zástup v smutku, v slzách, naříkavý. Vzduch létem voněl; slunce paprsk žhavý v tvář dopad’ jí, žal setřev s ní i bol. V tom Kristus vešel; hlasem tichým děl: „Vstaň, dcero, spíš jen, neb ty’s neumřela“. I vstala, usmála se, tvář se celá jí žitím zabarvila, prchla smrti běl... Tou mrtvou, dříve než ty’s přišla ke mně, můj život byl. Kol smutky zněly temně a rouchem smrti byl jsem přioděn. Ty’s neřekla nic. Jen ses pousmála, ne modlitbu, jen polibek’s mi dala, i vstal jsem také z hrobu probuzen.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

203. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jeseň. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Všední román. (František Cajthaml-Liberté)
  3. SONET INTIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VE CHVÍLI APOTHEOSY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V DOUFÁNÍ. (Alois Škampa)
  6. Červená okna. (František Cajthaml-Liberté)
  7. Sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  8. FINALE. (Fred Grygar)
  9. STARÁ ZAHRADA. (Růžena Jesenská)
  10. PROLOG. (Jaroslav Vrchlický)