Píseň rozpustilého školáka.

Viktor Dyk

Píseň rozpustilého školákaškoláka.
Kout každý v světě má své dary, vždy důvod cenit vlastní krov. Jsme hrdi na svůj kostel starý a pak svůj velký na hřbitov. Návštěvu do kostela vedem’ hold vzdáti předkům povinný. Jich třenic býval kdysi středem a jsou to skoro dějiny. Na krchov jdeme po kostele, oslavit muže snaživé. Myslíme mnoho na zemřelé, myslíme málo na živé. 100

Kniha Pohádky z naší vesnice (1910)
Autor Viktor Dyk

Další vydání

Píseň rozpustilého školáka. v knize Pohádky z naší vesnice (in Spisy Viktora Dyka, svazek 4) (1921)