Ballada jarní.

Viktor Dyk

Krev slunce, které zhasíná, po horizontu stříká. Výčitek přišla hodina a není Slitovníka. Bůh za tou krví daleký. Svět se tak šíleně točí. A děvče stojí u řeky a má tak zarudlé oči. Krev červánků je plamenná. Děvče se chvěje ještě. – – Jeť voda dnes tak zkalená z prudkého, jarního deště. –

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

537. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZRÁNÍ ŽENY. (Antonín Sova)
  2. TVÝM ZRAKEM OPOJEN... (Arnošt Procházka)
  3. PÍSEŇ O SLUNCI, ZEMI, VODÁCH A TAJEMSTVÍ OHNĚ. (Otokar Březina)
  4. Troska vášně. (František Sís)
  5. SLUNCE. (Antonín Sova)
  6. ŽIVOT. (Antonín Sova)
  7. Romance Srdce. (Růžena Jesenská)
  8. BÁSNÍKŮV ODCHOD. (Růžena Jesenská)
  9. CHLÉB (Xaver Dvořák)
  10. Hymnus kraji mé touhy. (Karel Nejč)