Mínění dědečkovo.
Pole je pusté, pole je holé.
A nad ním krouží havrani.
Tam pod Ruzýní v skrytém dole,
tam tábořili cikáni.
Zlodějská rota, Jakub reptá
na zhaslý oheň hledící.
Dědeček Tomšů jen se zeptá:
K čemu jsou u nás četníci?
Jakub se čertí: Chlapi čistí,
hrát, žebrat, jen se toulati.
A Tomšů dodá se závistí:
„A daně k tomu neplatí.“
„Bez cíle takto chodit světem!
to moh’ by leckdo popřát si!“
Dí Tomšů: „To se líbí dětem;
však starým pro zlost tuláci!“
„Je pravda, doma dřít se nutno.
Vděk obce platen nemnoho.“
Dí Tomšů: „Je tu často smutno,
Dřeš se a nevíš pro koho!“
„Cikáni než my na tom lépe,
rodí se s prsty dlouhými.“
Dědeček zimou jen se klepe.
Zří – v zlobě? v touze? – za nimi.
136