SEDM PROTI THÉBÁM.

Roman Hašek

Nás sedm vyšlo. Zpiti chtivým žárem a ve svalech domnělou sílu lví, jsme táhli hrdí rozzpívaným Jarem, svá opustivše tichá Království. To byla jitra! Vzdorná pnuli čela jsme k východu, kde jásal slunce plam, a píseň tvrdá před námi se chvěla, že Sedm slavně táhne ku Thébám... Pak sady řídly. Baladické lesy se táhly spjaty mrtvým tichem v dál. Kles’ v duši smutek. Vichr úpěl kdesi a divým échem smál se z černých skal... Dozněla píseň, odumřely smíchy, rozrytá cesta mizela nám v tmách. Z nás každý šel již znavený a tichý, s nemocnou touhou blouzně o Thébách – A padli všichni... Před branami Města v tragické póse leží smutní lvi: kams v nedozírno běží bílá cesta, kde v dáli hynou zpustlá Království...

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

270. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tam břehy snivé... (Růžena Jesenská)
  2. LILIE. (Karel Toman)
  3. Mors. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Na Růžovci. (Ferdinand Tomek)
  5. None (Emanuel Miřiovský)
  6. KVĚTNÁ NEDĚLE. (František Serafínský Procházka)
  7. SAMI. (Josef Lukavský)
  8. ZAVŘETE NAŠE DVORCE... (Otakar Theer)
  9. Smíření. (Josef Václav Sládek)
  10. VZPOMÍNKA NA DOBROVSKÉHO. (František Taufer)