KVĚTNÁ NEDĚLE.

František Serafínský Procházka

Májové kvítí, májové kvítí! Ústům je zase do zpěvu, plamínky lechy na stráni svítí, a celá zem je v úsměvu. Bývalé smutky, bývalé tísně uprchnou plaše v jeden ráz, slyš jenom sloku skřivánčí písně a vnoř se v moře sedmikrás. V setmělých jizbách slavnostně svitne sasanka bílá v kytici, a bude vše hned slunečně třpytné, a v srdci zazní slavíci. A bohat krásou rozkvetlých břehů otevřeš duši dokořán, aby tam vneslo všecku svou něhu kvetení vlahých jarních rán. Zavanou k tobě výdechy fial, obrodů věčných znamení, a šťasten půjdeš, abys přijal hod duše, svátek Vzkříšení.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

344. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Emanuel Miřiovský)
  2. MÁJ. (Karel Skřivan)
  3. ZVONY DOMOVA. (Karel Babánek)
  4. * * * Den vůní zavanuv se usmál v svěžím jase. (Karel Nejč)
  5. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  6. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  9. DÍTĚTI DO PAMÁTNÍKU. (Josef Václav Sládek)
  10. BYL KONEC DNE... (Růžena Jesenská)