ZVONY DOMOVA.

Karel Babánek

Kam vše se podělo, kam loňské sněhy, kam všecky úsměvy a slova plná něhy! Je konec pohádky a vychlad srdcí žár, a mrtva, mrtva je už píseň zašlých jar. Den tiše zhasíná v studeném svitu hvězd, a dávno zhasili už světla podle cest. Rci, čeho líto ti je, líto nejvíce? Do oken zsinalá tvář hledí měsíce. Co život dal, čas bere, pochová. Z minula zvony znít, slyš, zvony domova.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

678. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOCTURNO. (Adolf Brabec)
  2. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  3. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  5. MÁ PŘÍTELKYNĚ MALÁ. (Karel Babánek)
  6. KVĚTNÁ NEDĚLE. (František Serafínský Procházka)
  7. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Doba písní. (Rudolf Pokorný)
  9. V NEŠTĚSTÍ... (Růžena Jesenská)
  10. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)