NOCTURNO.

Adolf Brabec

Je půlnoc, svítím... všude zima, při každém vzdechu vidím dech, na okně mém si měsíc dřímá v nadhvězdných svých smutných snech. Jsem sám a klid se v síni šíří, mé světlo žlutě v dálku plá, v duši stará bolest hýří a citů strun se dotekla. Za květem květ mi život zničil, ze slz mých nový vykvet’ zas, by vzdorně hlavu vzhůru vztýčil jen novým bouřím na pospas...

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

959. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň smíření (Otokar Fischer)
  2. V LETNÍM VEČERU. (Adolf Brabec)
  3. Doba písní. (Rudolf Pokorný)
  4. ZVONY DOMOVA. (Karel Babánek)
  5. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  6. TY LETNÍ VEČERY... (Josef Rosenzweig-Moir)
  7. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  8. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  9. Tak odejít... (Růžena Jesenská)
  10. NA VEČER. (Adolf Brabec)