NA VEČER.

Adolf Brabec

Šeří se, šeří v pokoji mém, podivně sálá do oken v šer zlatistvě rudý západu lem prosvítá z rohů, ze tmavých děr. Ve ztichlý zírám s okna ten kraj, černavou růži tká si noc v skráň, podzim zde sténá, kde byl dřív máj, mládí své srovnámvzpomínám naň. Prázdné snad verše bolný to sen, že mnohý v duši své cítil snad víc, kytice uvadlá zbyla mi jen, slza pak třpytná mi zapadla v líc! Lásky nebyly kráskami snad, v zpomínkách vidím je ve dlouhých snech, vzpomínám na si do dneška rád, květy to byly ve mládí mých dnech. Lákavé vlásky neb zářný jich zrak prolétá tiše tak, tiše kol tmou, jakoby světlý vlítpaprsk ve mrak, zapadi v ubohou duši hned mou. Každý vzpomínek milých mu roj, spřádá si dívčí hlavinky zjev, jež mu tak zasvitla v všední dne boj, v duši mu vložila píseň a zpěv!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

401. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zklamání. (Boleslav L. Černý)
  2. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  3. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  4. NOCTURNO. (Adolf Brabec)
  5. Stesk duše. (František Švejda)
  6. V LETNÍM VEČERU. (Adolf Brabec)
  7. Probuzení. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Sonet z měsíční noci. (Josef Svatopluk Machar)
  10. De monte sacro. (Xaver Dvořák)