DISSONANCE.

Roman Hašek

Akkordem nedoznívá má píseň prosebná – vždy v konec výkřik zbývá tak neharmonický. A není melodie a není souzvuku – vždy výkřik ten jenž vyje zlým chladem do noci. A v smutku sešeření, jenž do duše mi pad’, přehlížím účty denní a svoje dluhy zlé, ty dluhy které vryty tak v srdce hluboko... A jak pes příliš sbitý si smutně ulehám. A tiše hledím k ránu, jež stejně včera, dnes, a novou čekám ránu, jež vnikne ještě hloub... A léta možno prožít ten bludný život psí, a možno denně množit svůj hořký smích a zášť..!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

776. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁLADA. (Karel Hugo Hilar)
  2. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. LESŮM. (Jan Červenka)
  4. X. (Karel Sabina)
  5. PÍSEŇ PODZIMU. (Karel Babánek)
  6. Buď jako píseň... (Adolf Heyduk)
  7. OSAMĚNÍ. (Karel Hugo Hilar)
  8. *** Tak marno vše, jen zmar si zpívá (Adolf Brabec)
  9. Má duše harfa... (Jaroslav Vrchlický)
  10. PÍSEŇ. (Karel Babánek)