PROSLOV k představení českého dělnictva v Národním divadle 29. září 1917

Viktor Dyk

Tak jako my dnes toužívali kdysi a snili lepším o ránu. Tak jako my dědové říkali si: Ráz na ráz, rána na ránu! Co touha chtěla, pro co srdce bila, čas uplynulý nepodal. Chyběla paže svalnaté tvé síla: Dělníku, stál jsi opodál. A tak jsme přišli v těžkou dobu krisí nehodni velkých přerodů. Byl, běda, národ dělníkovi cizí a dělník, běda, národu. Dnes svěžímu my otvíráme vzduchu uzavíraná okénka. Stojíme pevni v jarním světa ruchu lid jeden, jedna myšlenka. Jsme tví, jsi náš: chcem volní žít a šťastní, být pánem vlastním na lánu. Jsme tví, jsi náš: věc vlasti věc tvá vlastní. Ráz na ráz, rána na ránu!

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

177. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRO JEDNU CHVÍLI. (Antonín Klášterský)
  2. PÍSEŇ KOVÁŘOVA. (Bohdan Kaminský)
  3. 12. srpen 1881. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Lumírova píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Naše naprej! (František Cajthaml-Liberté)
  6. Na sonet Alfieriho, psaný před sto lety. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MINULOSŤ. (Antonín Klášterský)
  8. JARNÍ POZDRAV ORÁČI (Antonín Sova)
  9. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  10. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)