NÁVES

Antonín Macek

NÁVES
Na tmavém pozadí borových lesů se bílé chaty rýsují. A břízy nad střechami jejich kývají korunami krajkovými. V zrcadle tichých vod se bílé chaty shlížejí a travnaté zelené svahy se pyšní líbeznou nádherou lesních květin. Na břehu vod jak bělostné jemné chmýří květiny vodní kvetou. Zvonice kývá stará z útulku kvetoucích lip. Do polí odešli lidé. Zůstalo tu jen velké slavnostní ticho. Bůh dobrých a prostých lidí sem vešel v úsměvu chránit ves opuštěnou, kol rozsel měsíčky, růže, na lípě nesčíslně rozsvítil vonných kvítků, i jablka zrají ve vlídném, teplém úsměvu jeho. [44]

Kniha Kniha o ráji (1912)
Autor Antonín Macek