NÁVES

Antonín Macek

NÁVES
Na tmavém pozadí borových lesů se bílé chaty rýsují. A břízy nad střechami jejich kývají korunami krajkovými. V zrcadle tichých vod se bílé chaty shlížejí a travnaté zelené svahy se pyšní líbeznou nádherou lesních květin. Na břehu vod jak bělostné jemné chmýří květiny vodní kvetou. Zvonice kývá stará z útulku kvetoucích lip. Do polí odešli lidé. Zůstalo tu jen velké slavnostní ticho. Bůh dobrých a prostých lidí sem vešel v úsměvu chránit ves opuštěnou, kol rozsel měsíčky, růže, na lípě nesčíslně rozsvítil vonných kvítků, i jablka zrají ve vlídném, teplém úsměvu jeho. [44]
Básně v knize Kniha o ráji:
  1. BOHU BUDOUCNOSTI
  2. PŘED KRÁMEM LAHŮDKÁŘOVÝM
  3. MODLITBA MYSTIKŮ
  4. PRVNÍ Z DEKALOGU
  5. TICHÁ MOUDROST
  6. NESMRTELNÉ HVĚZDY
  7. VEČER
  8. LÍPA
  9. ČERVNOVÉ JITRO
  10. NEJSLADŠÍ MOUDROST
  11. ZAPOMNĚNÍ
  12. TŘI DUŠE
  13. VTEŘINA ŽITÍ
  14. ŽÁR POLEDNE
  15. PROSBA MNICHOVA
  16. LÁSKA
  17. ZJEVENÍ
  18. SVATEBNÍ PÍSEŇ TSI-TSINOVA
  19. DVĚ SESTRY
  20. CIZINEC
  21. DĚVČÁTKO
  22. POHÁDKY
  23. ČERNOŠI
  24. DEŠTIVÝ DEN
  25. ALEJ BŘÍZ
  26. NÁVES
  27. RÁNO
  28. OPOJENÍ
  29. ZA MRTVÝM UČENCEM
  30. ZLATÝ PTÁK
  31. MOTIV Z LI-TAI-PO-A