MODLITBA MYSTIKŮ

Antonín Macek

MODLITBA MYSTIKŮ
Ty nepotřebuješ, Bože, ubohých legend lidských a ničím je ti slavozář, anathema. Jen síla jsi a dobrota; nad vášněmi ubohými, nad blouděním lidským, ubohým obdivem, ubohým záštím, tys nejvyšší, přístupný jen těm, kdož v bolesti hledají tě. Neb nejtěžší cesta je k tobě. Přes moře, propasti, hory a skály nevede ona – přes výšiny, propasti nejstrašnější: propasti, výšiny ducha! A tam, kde každé jen číhá chvíle šílenství, nejvyšší hoře, stroskotání, za těmi cestami nejbolestnějšími tvář tvoje zazáří míruplná. Nesmíme vyslovit jména tvého, jen cítit můžeme nesmírnou přítomnost tvoji. Ó Bože, Abraxas, ó velký Bože Nevyslovitelný a jména nemající veliký života dárče! My na kolena neklesáme, nesvijíme se jako červi, ale v slzách radosti naší se zatřpytí odlesky vesmíru tvého, okamžik lidství našeho mizí již v nesmírném životě tvojím. [15]
Básně v knize Kniha o ráji:
  1. BOHU BUDOUCNOSTI
  2. PŘED KRÁMEM LAHŮDKÁŘOVÝM
  3. MODLITBA MYSTIKŮ
  4. PRVNÍ Z DEKALOGU
  5. TICHÁ MOUDROST
  6. NESMRTELNÉ HVĚZDY
  7. VEČER
  8. LÍPA
  9. ČERVNOVÉ JITRO
  10. NEJSLADŠÍ MOUDROST
  11. ZAPOMNĚNÍ
  12. TŘI DUŠE
  13. VTEŘINA ŽITÍ
  14. ŽÁR POLEDNE
  15. PROSBA MNICHOVA
  16. LÁSKA
  17. ZJEVENÍ
  18. SVATEBNÍ PÍSEŇ TSI-TSINOVA
  19. DVĚ SESTRY
  20. CIZINEC
  21. DĚVČÁTKO
  22. POHÁDKY
  23. ČERNOŠI
  24. DEŠTIVÝ DEN
  25. ALEJ BŘÍZ
  26. NÁVES
  27. RÁNO
  28. OPOJENÍ
  29. ZA MRTVÝM UČENCEM
  30. ZLATÝ PTÁK
  31. MOTIV Z LI-TAI-PO-A