LÍPA

Antonín Macek

LÍPA
Miluji tvoje rozložité koruny, jež větví tisíci mi kynou, jak pohostinné, sladké ruce ve stinnou náruč lákajíce. Jak drobné zvonky a paličky k sladké hudbě připravené kývají se nerozvité dosud kvítky tvoje, spí vůně v nich a nejsladší kolébavky léta, spí poslední a nejsladší ze všech jeho pozdrav. A oblak bílý nad tvojí korunou se staví na pouti svojí azurem. A šepce zbožnění svoje v růžovém uzardění tobě, ó sladký vonný strome bohyně velké, bohyně tiché, věčné lásky. [20]
Básně v knize Kniha o ráji:
  1. BOHU BUDOUCNOSTI
  2. PŘED KRÁMEM LAHŮDKÁŘOVÝM
  3. MODLITBA MYSTIKŮ
  4. PRVNÍ Z DEKALOGU
  5. TICHÁ MOUDROST
  6. NESMRTELNÉ HVĚZDY
  7. VEČER
  8. LÍPA
  9. ČERVNOVÉ JITRO
  10. NEJSLADŠÍ MOUDROST
  11. ZAPOMNĚNÍ
  12. TŘI DUŠE
  13. VTEŘINA ŽITÍ
  14. ŽÁR POLEDNE
  15. PROSBA MNICHOVA
  16. LÁSKA
  17. ZJEVENÍ
  18. SVATEBNÍ PÍSEŇ TSI-TSINOVA
  19. DVĚ SESTRY
  20. CIZINEC
  21. DĚVČÁTKO
  22. POHÁDKY
  23. ČERNOŠI
  24. DEŠTIVÝ DEN
  25. ALEJ BŘÍZ
  26. NÁVES
  27. RÁNO
  28. OPOJENÍ
  29. ZA MRTVÝM UČENCEM
  30. ZLATÝ PTÁK
  31. MOTIV Z LI-TAI-PO-A