ČERNOŠI

Antonín Macek

ČERNOŠI
Já duši moderního člověka vyřkl bouřlivými rytmy, v mém zpěvu bylo hučení obrovitých strojů a letních bouří – já snil svůj pyšný nádherný sen; být básníkem divokých sil i nejněžnějšího ševelu lásky! Tu zmírající černoši ke mně přišli a svoje pahýly uťatých rukou k strašlivé žalobě zvedli – a shasly moje pyšné a sladké rytmy. Tu chtělo se mi zas věřit v staré peklo a vrhnout tam hříšníky, již lidskost poplvalipoplvali, a neznat slitování vůči nim – to staré vzkřísit peklo – a znovu vyřknout strašlivé, nelidské slovo muk nekonečných. A zatím – jen šedá smutná i jitřící bolest mi zalila nitro, neb starý krutý a strašný svět se vrátil. [41]
Básně v knize Kniha o ráji:
  1. BOHU BUDOUCNOSTI
  2. PŘED KRÁMEM LAHŮDKÁŘOVÝM
  3. MODLITBA MYSTIKŮ
  4. PRVNÍ Z DEKALOGU
  5. TICHÁ MOUDROST
  6. NESMRTELNÉ HVĚZDY
  7. VEČER
  8. LÍPA
  9. ČERVNOVÉ JITRO
  10. NEJSLADŠÍ MOUDROST
  11. ZAPOMNĚNÍ
  12. TŘI DUŠE
  13. VTEŘINA ŽITÍ
  14. ŽÁR POLEDNE
  15. PROSBA MNICHOVA
  16. LÁSKA
  17. ZJEVENÍ
  18. SVATEBNÍ PÍSEŇ TSI-TSINOVA
  19. DVĚ SESTRY
  20. CIZINEC
  21. DĚVČÁTKO
  22. POHÁDKY
  23. ČERNOŠI
  24. DEŠTIVÝ DEN
  25. ALEJ BŘÍZ
  26. NÁVES
  27. RÁNO
  28. OPOJENÍ
  29. ZA MRTVÝM UČENCEM
  30. ZLATÝ PTÁK
  31. MOTIV Z LI-TAI-PO-A