POHÁDKY

Antonín Macek

POHÁDKY.POHÁDKY
Je třeba radostných legend pohádek pro nás pro starce kultury, ne děti růžolící, pohádek pro staré lidi znavené ne životem, leč bolestnou touhou po něm! Proč třeba nám bájí nových, když díváme se na staré legendy s úsměvem ironickým; proč třeba nám čehosi bláhového a neposkvrněného naší praktickou moudrostí, praktickou příliš – moudrostí vraždící, zoufalou, beznadějnou, moudrostí zpívající pohřební zpěv o naší nicotě, o ubohém zrození našem i skonu, o marnosti toho, co mezi zrozením a skonem i mezi člověkem a člověkem? – Pohádky zpívající starcům o budoucích nádherných krásných vnucích! Pohádky hořících západů, prosycené vůněmi zrosených luhů, pohádky sladkého umírání, poslední něhou prozářené v náručí bratří a druhů! [40]
Básně v knize Kniha o ráji:
  1. BOHU BUDOUCNOSTI
  2. PŘED KRÁMEM LAHŮDKÁŘOVÝM
  3. MODLITBA MYSTIKŮ
  4. PRVNÍ Z DEKALOGU
  5. TICHÁ MOUDROST
  6. NESMRTELNÉ HVĚZDY
  7. VEČER
  8. LÍPA
  9. ČERVNOVÉ JITRO
  10. NEJSLADŠÍ MOUDROST
  11. ZAPOMNĚNÍ
  12. TŘI DUŠE
  13. VTEŘINA ŽITÍ
  14. ŽÁR POLEDNE
  15. PROSBA MNICHOVA
  16. LÁSKA
  17. ZJEVENÍ
  18. SVATEBNÍ PÍSEŇ TSI-TSINOVA
  19. DVĚ SESTRY
  20. CIZINEC
  21. DĚVČÁTKO
  22. POHÁDKY
  23. ČERNOŠI
  24. DEŠTIVÝ DEN
  25. ALEJ BŘÍZ
  26. NÁVES
  27. RÁNO
  28. OPOJENÍ
  29. ZA MRTVÝM UČENCEM
  30. ZLATÝ PTÁK
  31. MOTIV Z LI-TAI-PO-A