ZA MRTVÝM UČENCEM

Antonín Macek

ZA MRTVÝM UČENCEM
Já myslil mnoho na onoho divuplného starce, jemuž se otevřely tajemné síly vesmírem hýbající! A rys nejbolestnějšího odříkání, zdá se mi, postřehl jsem v té tváři, jež jako sfinga v nekonečno zří všehomíra. Ale tvář ta byla dobrého člověka, dvé největších kontrastů uzřel jsem tu: zjevení nejstrašnější síly a nejměkčího lidského, dobrého srdce. Nevím, zda zřel jsem dobře, leč těžká slza, – řekl bych, radostná slza – za ním se řinula mi za velkým, velkým, velkým básníkem Kosmu, – je velký básník, jenž nejprostším slovem otvírá neznámé světy – jenž odhalil mi na okamžik tvář Boha, tajemství největších, hrůzných sil. A na jeho čele viděl jsem věčna záři a v jeho srdci dobrotu věčného lidství. [48]
Básně v knize Kniha o ráji:
  1. BOHU BUDOUCNOSTI
  2. PŘED KRÁMEM LAHŮDKÁŘOVÝM
  3. MODLITBA MYSTIKŮ
  4. PRVNÍ Z DEKALOGU
  5. TICHÁ MOUDROST
  6. NESMRTELNÉ HVĚZDY
  7. VEČER
  8. LÍPA
  9. ČERVNOVÉ JITRO
  10. NEJSLADŠÍ MOUDROST
  11. ZAPOMNĚNÍ
  12. TŘI DUŠE
  13. VTEŘINA ŽITÍ
  14. ŽÁR POLEDNE
  15. PROSBA MNICHOVA
  16. LÁSKA
  17. ZJEVENÍ
  18. SVATEBNÍ PÍSEŇ TSI-TSINOVA
  19. DVĚ SESTRY
  20. CIZINEC
  21. DĚVČÁTKO
  22. POHÁDKY
  23. ČERNOŠI
  24. DEŠTIVÝ DEN
  25. ALEJ BŘÍZ
  26. NÁVES
  27. RÁNO
  28. OPOJENÍ
  29. ZA MRTVÝM UČENCEM
  30. ZLATÝ PTÁK
  31. MOTIV Z LI-TAI-PO-A