ZA MRTVÝM UČENCEM

Antonín Macek

myslil mnoho na onoho divuplného starce, jemuž se otevřely tajemné síly vesmírem hýbající! A rys nejbolestnějšího odříkání, zdá se mi, postřehl jsem v tváři, jež jako sfinga v nekonečno zří všehomíra. Ale tvář ta byla dobrého člověka, dvé největších kontrastů uzřel jsem tu: zjevení nejstrašnější síly a nejměkčího lidského, dobrého srdce. Nevím, zda zřel jsem dobře, leč těžká slza, řekl bych, radostná slza za ním se řinula mi za velkým, velkým, velkým básníkem Kosmu, je velký básník, jenž nejprostším slovem otvírá neznámé světy jenž odhalil mi na okamžik tvář Boha, tajemství největších, hrůzných sil. A na jeho čele viděl jsem věčna záři a v jeho srdci dobrotu věčného lidství.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

101. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVÉ TVÁŘÍ (Otokar Fischer)
  2. STARÝ NÁČRT. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  3. NA RUBU ŽENSKÉHO PORTRETU. (Richard Weiner)
  4. báseň bez názvu (Josef Holý)
  5. SVATOKRÁDCE (Otokar Fischer)
  6. Po dokončení překladu FAUSTA (Otokar Fischer)
  7. Nebývá pravým vítězem, (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. Motiv z Cervántesa. (Josef František Karas)
  9. DRAVEC PŘED ZRCADLEM (Otokar Fischer)
  10. LÉTA UČŇOVA (Antonín Sova)