X. Jsou nepoznané bolesti, jichž pal

Antonín Macek

Jsou nepoznané bolesti, jichž pal ni živá duše v světě nepochopí, je nepoznaný, nevyřknutý žal, jenž nezanechá nikde krve stopy. Jen básník trpící ty v náruč vzal, jak matka ztracené své dítě chopí, útěchy slova magická jim dal, z ran odstranil jed otrávených kopí. Já rovněž prožil onu krutou chvíli, kdy duše chorá vykřiknout se bála, i sen kdy prchal od mých žhoucích skrání. Jen mrtví plní lásky mně tu zbyli, z úst mrtvých básníků zvěst sladká vála o věčném Bohu, věčném milování.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

585. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pod nárazy hynu. (František Sís)
  2. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  3. Mori! (Xaver Dvořák)
  4. SKLÁDÁNÍ PRO MÉ SYNKY. (František Taufer)
  5. Co hoch jsem básník byl já citlivý a slabý, (Zikmund Winter)
  6. Hymnus kraji mé touhy. (Karel Nejč)
  7. PŘÁTELSKÁ SONATA. (Antonín Sova)
  8. XXI. V života vedru. (Xaver Dvořák)
  9. Joris Karl Huysmans. (Sigismund Bouška)
  10. POJĎTE, JIŽ PŘIŠLA CHVÍLE. (František Sís)