Co hoch jsem básník byl já citlivý a slabý,

Zikmund Winter

Co hoch jsem básník byl citli a sla(J6f) jenž jem svoje sny vyšíval do hed(J6f) Heboun ni hedvábho svitu(J5f) hedváb ni stříbrho třpytu(J5f) tak že můj svět(J2m) byl v tvaru út květ byl v bar jem květ(J6m) Co hoch jsem básník byl citli a ny(J6f) jenž tesk svoje sny na houslích plakal sni(J6f) Pís a sonatiny sa odstíny(J6m) adagia larga sa sordiny(J5m) tak že můj svět(J2m) byl sa tesk hudba sa smut zpěv(J6m) tenkrát však se Sen můj v dálku střel(J5m) Z vod Nekonečna hlubin se tehdy najel(J7m) do vysokých par Věčna popěl(J5m) Jím prozen(J2m) o krajích nikde v svě neviných(J5f) o krajích jenom vždycky v duši sněných(J5f) jsem žal rozteskněn i blaze vznícen pěl(J6m) Jak Narciss nad svým vodním obrazem(J5m) zbož a zace nakloněn(J5m) nad květinou a dívkou dumal jsem(J5m) V jich zjevu jsem jich podstatu jich vyšší možnost zřel(J7m) tak přirozenost empirických žen(J5m) v ideál princezen(J3m) jsem v snu svém neustále přetvářel(J5m) O jejich lých ručkách sametových(J5f) o jejich křepkém la olu(J5m) v gázo obláčkovém obalu(J5m) o tvarech do nemožna prodloužených(J5f) liniích do duchova vykroužených(J5f) o svojich smutcích pro sametových(J5f) o jejich sestrách z dálných krajin snových(J5f) v předsta víl(J2m) zklama i roztouže snil(J5m) Než jak jsem žitím pevnil do široka rost(J6m) pevnil a do šíře rost se mnou i můj Sen(J6m) o pozná svět opřen podložen(J5m) opřen a rozšířen o ži zkušenost(J6m) z opoje nad zář útlou krásou květiny(J7m) nad v tvarech v hnu olnou krásou žen(J5m) z trpho narcissismu zaje(J5m) v němž lib si hověl tin(J5m) On vyšel zmuž co stavitel(J5m) do tragic(J3m) a přece spolu heroickou nadlidský(J7m) jenž v jejím roz a lásky rozpje(J6m) odváž vypnul sklenul pev most(J5m) od hmot Skutečnosti vzdušnou po Věčnost(J6m) Tu to co odevždy jsem tušil jas poznal jsem(J7m) Že Ži ne jen Snu Nepřítel(J5m) že Sen je Život touhou naší(J5f) do Budoucnosti mocnější a krasší(J5f) naděj prodlouže(J3f) z nedočkavosti s boles lásky zře(J5f) Předobraz k Němuž odvždy Život spěl(J5m) Že Sen je Budouho Ži Tvořitel(J6m) Že nem da nám přítom dneš zem(J6m) je nejen Věčna rubem než i odrazem(J6m) a nejen dosud nedokonalým(J5m) než ta mi dosud nedokonaným(J6m) dle ve Snu našem vyššího svého vzoru(J5f) nedokresleným obrazem(J4m) v nejslavnějších dobách chvílích ži(J5f) ve chvílích tvoře a říje opojen(J6m) že člověk rod lidstvo ce zem(J5m) a v každém ze svých tvo(J3f) předobře (J2f) jak blízko Zemi že je Nebe Vrchol By(J6f) jak blízko Životu je bla Věčna Sen(J6m) Když vzájem těl a re člověk dotekne se(J6f) že jak by roucha Věčna se to dokal(J6m) že tehdy nadše a blaha peruť nese(J6f) do Říše Nezná jej výš a šíř a dál(J6m) Že ne hrá mezi Snem a Žitím(J5f) že Vyšší Život Snu se do(J5m) Ze Život Vyšší je vždy věnčen Sně Kvítím(J6f) a Život Nejvyšší plá ve Snu Báska(J6m) Jsem stále Básník Snu Při smutku Poje(J6f) při želu Touhy z dálky Nekonečnosti(J6m) v roztu tvůrčím Básník Nitrozře(J5f) tuší ženou zem Vlasti Věčnosti(J6m) Jsem stále Básník Snu Bard Ze Oslave(J6f) ra skutečnosti ze všedním dnem(J6m) Hlasatel Ze Věčnosti Snem zře(J5f) pronik Vyšším Lásky konem(J5m) Než co dřív bylo sněním trpným pouze(J5f) nejas ným a mlž vyjadřovaným(J7m) co vzněcovalo se a haslo v trp touze(J6f) hedbím v nitích jem snovaným(J5m) a ptačím trylkem prozpěvovaným(J5m) to ny činným v nitru polením(J5f) plasticky viným a vtevaným v kov(J6m) to ny v symfonii sbo hlaholením(J6f) v magicky mocném zu slov(J4m) ne jak ze zaslíbe pouze(J5f) i jako dova však v své smutku touze(J6f) v svých krisích nedokonalosti přede mnou se chví(J7m) i zase stkví(J2m) v naji konečho tězství(J5m) Životem protka Snu ho Království(J6m) Ze snílka jenž jen ka tu zra tu blaže se (J9f) se Snivec stal jenž obhléd Skutečnost do Je Nitra pev upřel zrak(J10m) z trpho somnambula sensitiva(J5f) směle a bděle No jdou Mag(J5m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

743. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RÁNO (Antonín Macek)
  2. CÍSAŘŮV POSLEDNÍ MONOLOG. (Růžena Jesenská)
  3. PUNKVA. (František Taufer)
  4. V DALEKÝCH OBZORECH. (Zikmund Winter)
  5. Čekal jsem... (Antonín Sova)
  6. ČIŽBA (Otokar Březina)
  7. Podzimní večer. (František Taufer)
  8. JSEM TICHÝ POETA... (Josef Rosenzweig-Moir)
  9. SYN TOUHY. (Josef Lukavský)
  10. Žalm. (Xaver Dvořák)