Své verše psal jsem ještě polo ve snu(Na)
za mlhavého rána kdy daleko bylo slunce(Na)
vše bylo měkké a šedé a ztrácelo se v nekonečnu(Na)
Tu bolest sevřela srdce moje(Na)
a řekl jsem si(Na)
Nač psáti verše(Na)
jsou jako květiny jež zvadnou a jsou pohozeny(Na)
tu bolest pomíjejícnosti srdce mé uchvátila(Na)
palčivá bolest k hlavě mé plížila se(Na)
Sen kolem mne šuměl(Na)
a zněla píseň věčného umírání(Na)
A já vstal z lože(Na)
natrhal modrých zvonků(Na)
i bílých sladce vonících orchideí(Na)
a trochu zrosené nádhery luční(Na)
na ubohé své srdce(Na)
kladl jsem tiše(Na)
a spolu kladl jsem své květy(Na)
na tisíc trpících srdcí(Na)
v polosnu bolestném se zmítajících(Na)
Jiní jim pěli(Na)
boje o žití píseň tvrdou a krutou(Na)
a volali k nim(Na)
Ó buďte tvrdi a zoceleni(Na)
Ale já vzal jich srdce(Na)
jak byla(Na)
měkce a něhyplně(Na)
jak květiny jež tvořily prsty duchů(Na)
křehké a vonné a pomíjející(Na)
A nelál jsem jim(Na)
že touží slyšet jinou(Na)
něžnou a plachou a pomíjející(Na)
ubohou vonnou píseň(Na)
a zpíval jsem jim(Na)
svou píseň v stříbrném šeru mlžného rána(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
921. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU.
(Božena Benešová)
-
Bouquety podzimní.
(Otto Gulon)
-
Co hoch jsem básník byl já citlivý a slabý,
(Zikmund Winter)
-
Podzimní večer.
(František Taufer)
-
ČIŽBA
(Otokar Březina)
-
PÍSNĚ Z CIZÍCH KRAJŮ.
(Ludvík Lošťák)
-
PUNKVA.
(František Taufer)
-
CO V NEBE PATŘÍ
(Růžena Jesenská)
-
KRÁLOVNA NADĚJÍ.
(Otokar Březina)
-
Pro mne již nevzchází jaro.
( K. Egor)