CO V NEBE PATŘÍ

Růžena Jesenská

Kdys dávno bloudila jsem letním žhavým sadem, v potoku slzy proudily, a v stromech hořel sen, sen o životě vítězném. Ó, často ve hrob kladem’, co v nebe patří. Bylo tak i v onen teskný den. Vše bolelo mne: slunce nenáviděné a květy, stromy s pavučinami mých vidin, tiché cesty v radost spojené a stíny, rozptýlené velikými touhami. Mým žalem byty ovinuty cesty cest, jak nenávratně ztracené do končin oblakův a hvězd. Ó, často ve hrob kladem’, co v nebe patří. Bloudila jsem smutným sadem, jak nemohoucí dál svá křídla nést, jak touha zastavená, jak píseň ukončená... A zase vše se vzkřísilo a zvedlo jak cypřiš nad hrobem, a v nový zázrak předlo můj život k sférám oblakův a hvězd... Zoufalství – Naděje – dva dobrodružní bratři podivných rozdílův, a přece možných svazků, bez cíle k cíli v tempu věčně mladém – proniknou nesmrtelnou lásku... Ó, často ve hrob kladem’, co při západu – velký obzor spatří, co zvítězí a strašně oblaží, co k životu a štěstí předurčeno jest, co všecka utrpení okamžikem vyváží – – co v nebe patří.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1227. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  2. ANGELUS (Rudolf Medek)
  3. Němý smutek. (Bohuslav Květ)
  4. KE HŘBITOVU. (Xaver Dvořák)
  5. Dar země. (František Taufer)
  6. HRA STÍNŮ. (František Taufer)
  7. TYS ZŮSTALA. (Xaver Dvořák)
  8. RÁNO (Antonín Macek)
  9. Podzim mládí. (František Sís)
  10. PEČETI ČERNÉ (Růžena Jesenská)