Němý smutek.

Bohuslav Květ

Noc. Jdu v zamyšlení hlubokým, němým lesem. Nad vrcholky stromů veliký měsíc plá a hází pohádkové barvy na zrosenou půdu. Jdu sám, ponořen v nitro své. Ó, v ňadrech mých to zraje... Dozrává... Odvěký smutek Člověka tam uzrává... Ta nesnesitelná němota lesa i rtů mých! Oh, rozburácejte se konečně juž, vy staří obři, zoufale nehybní a němí! a, Smutku v mých ňadrech, prolom juž všechny hráze a zaplav Hory a Lesy a Moře a zaplav pekelným řevem Ničení ten tupý a zbabělý, prokletý Svět!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1012. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V.   VYPRÁVĚNÍ PO KRÁSNÉ NOCI. (Richard Weiner)
  2. Já pustou šel cestou. (Karel Nejč)
  3. Dar země. (František Taufer)
  4. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  5. ČERVNOVÁ NOC (Stanislav Kostka Neumann)
  6. PROMĚNY (Antonín Sova)
  7. Podzim mládí. (František Sís)
  8. ANGELUS (Rudolf Medek)
  9. PÍSEŇ HLEDÁNÍ. (Adolf Racek)
  10. CO V NEBE PATŘÍ (Růžena Jesenská)