XX. Květiny opuštěné za oknem,

Antonín Macek

XX.
Květiny opuštěné za oknem, Květiny opuštěné za oknem,
 květiny, na něž paní zapomněla, jichž lásky plná ruka nezasela, hynuly zvolna, zcela zpráhla zem. My spolu dlouho smutným žitím jdem, tys květin v srdci mém již nevzpomněla, má bytost marnou bolestí se chvělachvěla, jak po zdroji ždá poutník zpráhlým rtem. A nezaseté rukou lásky plnou ubohé city moje nerašily, jásavě nerozkvetly ve podletí. Shon práce byl a strasti těžké byly, žal zalil mne svých slzí hořkou vlnou: je těžko květin těch smrt přetrpěti. 46

Kniha Velký mír (1918)
Autor Antonín Macek