XXIII. PRAHA.

Antonín Macek

XXIII.
PRAHA.
Hluk, dýmy továren. – Snů kráso, kde jsi? A přec v tom cele v tobě, Praho, žiji! Mír nesmírný kdys dávaly mi lesy, zde utrpení cítím poesii. A cítím, jak tu tepny věků bijí, ač toho zápasu se mysl děsí, před bolestí tou skrytou skláním šíji; na vlastní mládí duše vzpomene si. To naivní mládí! Kdysi v zanícení jsem si tě kreslil, město zaslíbené, hořící v bílých květů plamenech. A sen můj došel svého vyplnění – své hoře minulé zřím protrpěné, má vlastní bída lpí též na tvých zdech. 49

Kniha Velký mír (1918)
Autor Antonín Macek