XXIII. PRAHA.

Antonín Macek

Hluk, dýmy továren. – Snů kráso, kde jsi? A přec v tom cele v tobě, Praho, žiji! Mír nesmírný kdys dávaly mi lesy, zde utrpení cítím poesii. A cítím, jak tu tepny věků bijí, ač toho zápasu se mysl děsí, před bolestí tou skrytou skláním šíji; na vlastní mládí duše vzpomene si. To naivní mládí! Kdysi v zanícení jsem si tě kreslil, město zaslíbené, hořící v bílých květů plamenech. A sen můj došel svého vyplnění – své hoře minulé zřím protrpěné, má vlastní bída lpí též na tvých zdech.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1317. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  2. Šumavo věrná, mnohý den (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. ŽÁR V SRDCI. (Josef Václav Sládek)
  4. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  5. ODA NA ŘÍM (František Zavřel)
  6. None (Rudolf Medek)
  7. Podle pessimistův. (Ranko Petar)
  8. None (Otakar Červinka)
  9. Zas orel bujný třepetá (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. SESTINA. (Jaroslav Vrchlický)