XXIV. Na tvoji krásu, tvoje památníky,

Antonín Macek

Na tvoji krásu, tvoje památníky, na tvoje věže myslím věkovité, leč ještě více na bolesti skryté, na pracovníky tvé i mučenníky. Do hlubin tvých jdu, slyše tvoje křiky, zápasy neviděné, obrovité; zřím, vedle bolesti do vrásek vryté, kramáře chlubné, žití dryáčníky. Ne ve tvé slávě, srdce mojí země, zřím tě, ó Praho, ale v bídě tvojí, kde často nejčistší mrou lidstva snahy. Duše mé duše, tak jsi přišla ke mně, že v bolestném jsem řekl nepokoji: Ubohá, trpící ty duše Prahy!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1287. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Památce Mistra Jana Husa. (Bohuslav Květ)
  3. Děti mučedníků. (Jan Pelíšek)
  4. Náměstí staroměstské. (Ladislav Quis)
  5. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  6. PAMÁTCE SVATOPLUKA ČECHA. (Ferdinand Tomek)
  7. CXXX DVOJZPĚV (František Zavřel)
  8. PAMÁTCE ŽIŽKOVĚ (Bohdan Kaminský)
  9. ODA NA ŘÍM (František Zavřel)
  10. S PANTHEONU. (František Kvapil)