XXV. Volnosti dech byl vždycky v písních mých,

Antonín Macek

XXV.
Volnosti dech byl vždycky v písních mých, Volnosti dech byl vždycky v písních mých,
 volnosti širý, sladký dýchal van, rozkoše chápu šílenství a smích, ponurý cherub není u mých bran. Los není básníkův, by v zpěvech svých se halil v mračno, jitřil bolest ran a hřímal lidstvu, co je ctnost, co hřích – má říš je zářící a hvězdný stan, jenž na zápasící a jásající se dívá se svým nekonečným mírem, dech jeho nesmírný jen ovívá je. A dí: Jen milující dá ti ráje, jen mudřec sladký vede žití vírem, ne prorok ponurý a hřímající. 51

Kniha Velký mír (1918)
Autor Antonín Macek