XXIX. Ptáš se, co štěstí? Nebýt dlužen sobě

Antonín Macek

Ptáš se, co štěstí? Nebýt dlužen sobě ni jeden čistý záchvěv srdce svého, být odleskem sám Boha vznešeného, jenž v květech lilií je a je v tobě. Nebýti soudcem, hřímajícím v zlobě, leč míru plným dárcem dobra všeho – je člověk obraz slunce zářivého, jež nezapadne nikdy v smutném hrobě. Neb šťastný souhrn sil je přetajemných, nejsladších hlasů, které v nitru sídlí, nejsladších tónů hudby nitra jemných. Nechť osamělý, jen když svými křídly dolétneš výše, tam, kde záští není – neb hledající hodenť vykoupení.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

502. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Život. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V tom tichu exstatickém rozlévá se (Xaver Dvořák)
  3. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. CHRÁMŮM VENUŠINÝM. (Vladimír Houdek)
  5. MODLITBA MYSTIKŮ (Antonín Macek)
  6. None (Josef Holý)
  7. Ó, NEHREJ... (František Cajthaml-Liberté)
  8. Ty Afrodito věčná, nehynoucí, (Adolf Heyduk)
  9. ŽIVOT. (Vladimír Frída)
  10. Bůh. (Jaroslav Vrchlický)