V tom tichu exstatickém rozlévá se

Xaver Dvořák

V tom tichu exstatickém rozlévá se tvé přítomnosti nevýslovná slast, má duše pelem bílým pokrývá se; ó Pane, rač svou vůni na ni klást. Sem odlesk věčna tiše promyká se, kam vytržena naše lepší část, kde tone v sluncích nespočetných jase; rač, Pane, milostivě nad ní vlást. Své stajme výkřiky zde v zamlčení, nám nelze pochopit, kdo z Boha není, jen rozkoš tajuplnou chceme ssát; co dým se z thuribula výše ztrácí, my k zemi skloníme se v adoraci a nechme modlitby své vzhůru vlát.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

508. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modlitba. (Karel Hlaváček)
  2. None (Josef Holý)
  3. Po prvním hněvu. (Novomanželům.) (Alois Škampa)
  4. MODLITBA V NOCI. (Karel Skřivan)
  5. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  6. 57. Smrt. (Jan Slavomír Tomíček)
  7. Má víra. (Bohuslav Květ)
  8. Duše přírody. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Co pak? (Jaroslav Vrchlický)
  10. Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, ( H. Uden)