PÍSEŇ ZPÍVANÁ SAMSONU.
Samsonu oči se zalily –
nahmatal krvavé mozoly ruk...
Oh, za chvíli rozkoše celý věk muk,
za jeden okamžik zmdlený
z těch očí obra jak ženy
palčivé, lítostné slzy se perlily.
Útěchu, otroku titanský,
v úlevu supících plecí,
útěchu hořkou zpívám ti v kleci:
Ať je svět židovský, křesťanský, pohanský,
stejný bys musil los vléci,
stejně bys musil šlapati obilí,
tvé síly by se přec chytráci zmocnili
(Dalila jiná dnes obry spíná) –
v titanské síly své rozmachu
byl bys přec ubohým točičem mlýna
s černými dymníky, se stroji – tyrany,
před jejichž hukotem chvěl bys se ztýraný,
ani bys nepoznal opojné rozkoše Dalily,
slzy by z očí tvých slepých se perlily,
síly by vyssály ty stroje strašlivé –
jen oči osleplé, tragické, neživé
po žití vášnivém blahu by šílily...
39