PÍSEŇ ZPÍVANÁ SAMSONU.

Antonín Macek

PÍSEŇ ZPÍVANÁ SAMSONU.
Samsonu oči se zalily – nahmatal krvavé mozoly ruk... Oh, za chvíli rozkoše celý věk muk, za jeden okamžik zmdlený z těch očí obra jak ženy palčivé, lítostné slzy se perlily. Útěchu, otroku titanský, v úlevu supících plecí, útěchu hořkou zpívám ti v kleci: Ať je svět židovský, křesťanský, pohanský, stejný bys musil los vléci, stejně bys musil šlapati obilí, tvé síly by se přec chytráci zmocnili (Dalila jiná dnes obry spíná) – v titanské síly své rozmachu byl bys přec ubohým točičem mlýna s černými dymníky, se stroji – tyrany, před jejichž hukotem chvěl bys se ztýraný, ani bys nepoznal opojné rozkoše Dalily, slzy by z očí tvých slepých se perlily, síly by vyssály ty stroje strašlivé – jen oči osleplé, tragické, neživé po žití vášnivém blahu by šílily... 39