V. FINALE.

Antonín Macek

V. FINALE.
Pojď, půjdeme domů. Hle, synu můj, zas slunce září čisté a růžové nad dalekými štíty a na jihu jsou lesy a údolí krásnější nežli dříve. Pojď, půjdeme do stínu posvátných pagod, kde uvítá nás vlídně stařičký bonc, a já přemýšleti budu o nevystihlé moudrosti, jež dala v odměnu tebe poctivému srdci. A budeme přemýšleti oba o Osudu a bytosti naše skloní se hluboko, co ústa budou němá, nehybné květiny budou kol, užaslé, ztichlé, jen vysoko zachvějí se v azuru ptáci, my budem sami, ó sami s velikou pravdou v srdci a s jásavou, nejvyšší radostí. 127 OBSAH.
MÉMU DÍTĚTI7–17 Erós18 Peklo života19 Hymna mé vlasti21 Modlitba závěrečná25
DEKALOGU: Třetí29 Čtvrté30 Páté31
Z BOLESTÍ VĚKU: Můj bratře Sisyfe35 Rudé květy36 Upír37 Píseň zpívaná Samsonu39 Píseň života40 Pomník revoluce41 Největší bolest věku42 Modernímu pariovi44 Vlastenci47 Slepci49 Národ pensistů50 Dost52 Poslední otrok53 Haléř vdovin56 Car59 S bohem, církvi!66
[129] NADĚJE: Hymna Afroditě69 Sen o budoucích lidech71 Ranní píseň dělníkova73 Evangelium Evino74 Duch volnosti75
IN MEMORIAM: Paní Hany Kvapilové81 Svatopluka Čecha82
LEGENDY: Papyrus z Oxyrhynchu87 Legenda90 Dvě legendy Salomonovy92 Buřič a vdova95 Bohatý mládenec98 Zlořečený Cham101 Rozsévači103 Tajemství veleknězovo105 Hříšnice107 Vyslanci Ismaelovi109 Tři proroci111 Kristus113
MÍR: Čínské motivy: Jízda po řece123 Poklady. Svaté dílo124 Pro život125 Finale127
E: lp; 2005 [130]