ZLOŘEČENÝ CHAM.

Antonín Macek

ZLOŘEČENÝ CHAM.
Patriarcha Noah štípil vinici, a neznaje účinků révy, spil se a ležel obnažen v stanu svém. A spili se po příkladu jeho synové Noahovi, Sem a Jafet, a leželi s děvečkami otce svého. Viděl to vše Cham, bratr Semův a Jafetův, a vysmíval se všem, vida je tak opilé. Synové Noahovi zanevřeli však na Chama, bratra svého, pravíce: „Ejhle Cham, bratr náš, vede řeči nemravné a zlehčuje otce svého.“ I čekali, až polevila poněkud opilost otcova a vzavše plášť, odebrali se do stanu a s očima odvrácenýma přikryli hanbu otce svého. Zpozorovav to Noah, řekl jim: „Blahoslaven budiž Sem a Jafet, neboť oni přikryli hanbu otce svého.“ I řekli synové Noahovi: 101 „Hle, Cham, bratr náš, vysmíval se tobě, otče, žes ležel obnažen v stanu svém, i o nás, bratřích svých, mluvil řeči velmi nemravné.“ Tu rozpálil se Noah hněvem velikým a zvolal: „Zlořečený budiž Cham, neboť posmíval se hanbě otce svého a nemravné řeči mluvil o bratřích svých. Nechť rozmnoží Hospodin sémě Semovo a Jafetovo a požehná jemu, ale rozptýleno buď pokolení Chamovo a prokletí stihniž je do skonání světa.“ A od té doby prokleti jsou potomci Chamovi, všichni vtipkáři a satyrikové, kteří mluví řeči velmi nemravné, za něž pykají v žalářích i na šibenici. Ale blahoslaveni jsou potomci Semovi a Jafetovi, kteří s očima odvrácenýma přikrývají hanbu patriarchů a udávají ty, kdo smějí se jim, že páchají nepravosti. 102