ROZSÉVAČI.

Antonín Macek

ROZSÉVAČI.
Vyšli rozsévači, aby rozsévali, ale nestejný osud mělo símě jejich. Rozsévač prvý sil símě svoje do půdy úrodné, již od nepaměti vzdělávali předkové jeho. Símě vzešlo a vydalo rozsévači užitek stonásobný. Rozsévač druhý sil símě svoje do půdy neúrodné, již vzdělali rukama svýma dělnicí jeho. Símě také vzešlo a vydalo užitek desateronásobný. Rozsévač třetí sil svoje símě do půdy skalnaté, již vzdělal vlastníma rukama a s nesmírnou námahou pokryl prstí z daleka přinesenou. Símě vzešlo a vydalo užitek dvojnásobný. l přišli lidé a posmívali se tomu, jenž klidil pouze užitek dvojnásobný, volajíce: „Hle, člověk ničemný, jenž klidí klásky tak chudičké!“ 103 Ale šel kolem mudrc jakýsi, jenž stiskl mozolnou ruku rozsévače třetího a řekl: „Blahoslaven budiž, bratře můj, a raduj se z úrody své, neboť ty klidíš užitek z půdy, již nevzdělával nikdo před tebou! Jiní tyjí z práce jiných, leč ty sám jsi tvůrcem!“ I zaslzel člověk rozsévač radostí a nermoutilo ho, že lidé chválili jen jeho spolurozsévače. Ó, přátelé, soudruzi moji, kteří sijete símě do půdy skalnaté, již vzděláváte s mukami duší svých i těl, buďte blahoslaveni! Kdo ocení vás, ó skromní rozsévači nového evangelia chudých a utlačených? 104