RANNÍ PÍSEŇ DĚLNÍKOVA.

Antonín Macek

RANNÍ PÍSEŇ DĚLNÍKOVA.
Ó zavzni, písni vznešená, o velké, posvátné práci, která bude rozkoší těl i srdcí, jásavým výkřikem mládí a síly a lásky k lidstvu! Nehučí ocelové stroje, jež řídí vyhublé paže, prokletou píseň rabů, ale volný člověk, pán strojů i světa a sebe, svého krásného, svěžího těla, svých myšlenek a činů, on vládce strojů i práce jde v zoři nového rána a zpívá nádhernou píseň vítězů příštích. 73