Súčtování.

Ferdinand Písecký

Rok čtyři os Sloci(J5m) srdce vždycky kr(J4m) když vzpomene na osudný ten omyl(J5f) Co sliboval ten rok a co v nás zlomil(J5f) Pešť do vla si tehdy vjela s Víd(J5f) a Sloci být mohli zcela klidni(J5f) a mohli zcela neruše spáti(J5f) než účty srovna si jejich kati(J5f) Ach prokle to srdce naše měk(J5f) tak hořce zná z doby dávno(J5f) Šel Slovák do boje tak pro nic za nic(J5f) jen aby usmál se naň sař panic(J5f) A usmíval se sař tuze vlíd(J5f) Sloky slav vyprovodil z Víd(J5f) když korunu mu zlatou zachránili(J5f) Ten úsměv sařský jak straš (J5f) A že byl kavalír ten sař mla(J5f) on netočil se ke Slokům dy(J5f) leč s úsměvem těch re lhavých klatých(J5f) on vyplatil jim rov tisíc zlatých(J5f) Na tisíc zlatých odhad duše s těly(J5f) těch kdož proň ochotně tak v boji mřeli(J5f) A potom čistou vděčnos jsa vznícen(J5f) vrh Sloky psu maďarskému v jícen(J5f) Hej Sloci Toť div účto(J5f) Za věrnost psí za vaši krev ti ni(J5f) vám tisíc zlatých jednou rukou dali(J5f) a druhou svobodu vám zlatou zařezali(J6f) Leč svoboda ta mu z hrobu vstáti(J5f) u li Slovák dobře účtovati(J5f) li jen Slovák kousek citu v těle(J5f) on vyúčtuje s Peští Víd cele(J5f) A účto to je ru snad(J5f) Za oko oko zub za zub padne(J5f) Bodák a pušku v tvr čest ruce(J5f) stane Slovák v řadách revoluce(J5f) Ti kdo vám lhali kdo vám ve tvář plili(J5f) i ti kdo jako zvěř vás mou bili(J5f) kdo z úst vám rvali slad slovenčinu(J5f) s císařem svým mec Maďar zhy(J5f)

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

3. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  2. Hore ho! (Rudolf Pokorný)
  3. Jsouť srdce velká to, jež bolem světa (Adolf Heyduk)
  4. O jak jsem nahrblý juž. (Josef Holý)
  5. Opatrně! (Adolf Heyduk)
  6. ***   – A zas jako dříve. Drápy. Vztek. (Lev Blatný)
  7. A teď už mdlý jsem. (Bohdan Kaminský)
  8. Zlá příčina (Adolf Heyduk)
  9. 91. Historie, stul již jednou ústa, (František Sušil)
  10. 132. Sloupsko pyšné, hrade starých Moků, (Jan Kollár)