36. Episoda z pekla.
K oddechu si poblíž pece
Sedají, an ďábel vece:
,Tu jsou karty.
Za mé varty
Hrejte, klejte,
Anebo si povídejtepovídejte,
Zrzavý ty Konyáši,
Jak se ti ten oheň snáší?‘
„Ah, ba snáší. Jak tak z nouze.
Takové to přec jen není,
Jako když jsem k zvelebení
Svaté církve biblí pouze
Zapaloval na tisíce,
Sprostých pak kněh mnohem více.
Hahá, to byl jiný plamen
Než ten tady z polen, amenkamen.“
,„Pálit písmo? Totě sprosté“‘,sprosté,“‘
Řekl Clarence vévoda.
,„Než ať ten tvůj plamen vzroste
Jak v mé vlasti svoboda,
63
Jako bych jen na knot plinul,
Honem ti jej uhasím
Tím, v němž žil jsem, v něm i zhynul,
Přelahodným malvasím.“‘
,Škoda vína, raděj krví,‘
Robespierre odvětí,
,A byť jste si peklo drvy
Dvakrát neb i potřetí
Vytopili nad vši míru,
Zhasím vám to z krve v víru,
A z půl pekla bude rybník.‘
Rce, a při tom na zem pline.
Hochovi pak hlavou kyne:
,Ej, ty tady,
Holobradý,
Nejde na tě z toho hrůza?
Hm, jaks ty se ale dostal
Sem, kde taká sídlí luza?‘
Černých se dvé očí zvedne.
„Ach, já jsem jen jednou jedné
Krásné děvě od Florence
Lstivě strhl poupě z věnce.“
„Jenom jedné? To jest málo.
Vidíš! Zdaž to za to stálo!“
64
Jezuita hochovi
Převelebně napoví,
Když tu vzadu,
Sebevládu
Ďábel ztrativ, jal se smát.
,Hrom a peklo, on se ještě
Vysmát se nám opováží,‘
Robespierre chopiv kleště,
Řve a ďáblu leb rozráží.
Hoch pak chopiv poleno,
Praštil ďábla v koleno.
A hned z rvačky stal se boj:
Tu se ďáblů valí tlupy,
Ďábelníci tu se kupí,
Ďábelnic tu letí roj.
Pec se zboří,
Peklo hoří,
Slyším už i rachot hromů,
Zděsím se, a běžím domů.
Nevím, co se dále dělo.
65