Po bitvě.
Po bitvě dvacetileté
vražedné leckterému čelu
mnohého nenaleznete:
na večer chybí při apelu.
Ten padl a ten živý je,
kdyby byl padl, bylo lépe.
Ten bil se a už nebije
a jiný vlastní mládí tepe.
Po bitvě dvacetileté
po době bojů, trudu, práce,
mnohého nenaleznete.
Spí klidně mrtvý jako zrádce.
Je apel smutný. Hluchá noc.
V ní vyznívají prázdná slova.
Je studená a teskná noc.
Noc, jako tehdy zářijová.
52
Do tmy náš oheň plápolá.
A každý trud byl v boji prožit.
Leč vy, již bdíte dopola –
nechcete přece zbraň složit?
Ten padl a ten odpadl.
Ten mlčí a ten zvyk’ se smáti.
Vy, jejichž oheň nezchladl:
nechcete přece dnes se vzdáti?
Po bitvě dvacetileté
nechcete s Čech se smířit bídou?
Mnohého nenaleznete,
leč noví bojovníci přijdou,
ochotní v nový zápas jít,
ochotní jít s novým vzruchem.
Vlast naše musí větší být,
byť rozměry ne, tož svým duchem!
„Samostatnost“, 14. září 1913.
53